Jak rozlišit skutečně integrovaný výzkum od pouhého „víceoborového“ souběhu? A jak nastavit nástroje podpory tak, aby interdisciplinarita a transdisciplinarita nebyly jen formální nálepkou, ale reálným zdrojem inovačního potenciálu? Studie připravená pro Technologickou agenturu ČR nabízí konceptuální rámec, zahraniční srovnání i konkrétní doporučení pro program SIGMA.
(Pokračování textu…)Rubrika: Úvod
-
Patentová aktivita v Česku: slabé místo inovační výkonnosti
Analýza Patentová aktivita v Česku a její vývoj od roku 2000, publikovaná v nejnovějším čísle časopisu Ergo, ukazuje dlouhodobé strukturální nedostatky v přenosu výsledků výzkumu do praxe. Ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi zaostávají české veřejné výzkumné organizace i podnikatelský sektor v počtu patentových přihlášek i v podílu přihlášek podaných u zahraničních patentových úřadů.
(Pokračování textu…) -
Doktorské studium v Česku: méně studentů, strukturální nerovnováhy přetrvávají
Počty doktorandů na českých vysokých školách dlouhodobě klesají, především v důsledku nepříznivého demografického vývoje. Zatímco v roce 2015 studovalo v doktorských programech téměř 24 tisíc osob, v roce 2024 jejich počet poklesl na 18,3 tisíce. Tento vývoj se však neprojevuje rovnoměrně napříč obory. Nejvýraznější úbytek zaznamenaly humanitní, sociálněvědní a zejména technické obory, zatímco přírodovědné a zdravotnické obory si dokázaly udržet, případně mírně navýšit počty doktorandů i absolventů.
(Pokračování textu…) -
Joint a Double Degree programy na veřejných vysokých školách: rychlý růst, omezený dosah
Studie Národního vzdělávacího fondu se zaměřuje na Joint/Double Degree programy (DDP) jako specifickou formu internacionalizace veřejných vysokých škol v Česku. Na základě analýzy výročních zpráv o činnosti veřejných VŠ mapuje vývoj nabídky těchto programů, jejich skutečné využívání studenty i rozdíly mezi jednotlivými institucemi.
(Pokračování textu…) -
Analýza potenciálu Open Science a FAIR správy výzkumných dat v ČR: výsledky diskuse s klíčovými aktéry
Zpráva shrnuje výsledky diskuse s klíčovými aktéry otevřené vědy v České republice, které vznikly v rámci Analýzy potenciálu Open Science a FAIR správy výzkumných dat v ČR. Analýzu zpracovává Technologické centrum Praha na základě zadání Rady pro výzkum, vývoj a inovace ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, MŠMT a dalšími partnery národního systému výzkumu, vývoje a inovací v projektu STRATIN+.
(Pokračování textu…) -
Finanční nástroje jako budoucnost podpory výzkumu a inovací v Česku po roce 2027
Po roce 2027 klesne objem evropských prostředků na operační programy zhruba na polovinu. Současný model silně založený na dotacích tak dlouhodobě neudrží výzkumné, vývojové a inovační aktivity. Nová studie TC Praha identifikuje návratné finanční nástroje – úvěry, záruky, kapitálové vstupy či hybridní modely – jako klíč k udržitelnosti, mobilizaci soukromých investic a efektivnějšímu využívání veřejných prostředků.
(Pokračování textu…) -
Seminář Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách: klíčové poznatky a diskuse
V konferenčním centru Technologického centra Praha se uskutečnil seminář Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách, který společně pořádaly Český statistický úřad a Technologické centrum Praha. Akce přinesla aktuální data z ročního zjišťování o výzkumu a vývoji, analytické pohledy na bezpečnost a odolnost společnosti a také praktickou diskusi o roli analytiků v době umělé inteligence. Diskuse mezi účastníky ukázaly potřebu hlubšího zaměření na inovace; příští ročník by se proto mohl soustředit na statistiky a analýzy právě v této oblasti.
(Pokračování textu…) -
Sešla se vědecká rada projektu STRATIN+
Projekt STRATIN+ svolal svou vědeckou poradní radu (SAB), aby představil aktivity partnerů a prodiskutoval klíčové priority, které budou určovat analytické zaměření projektu. Mezi tyto priority patří financování výzkumu a inovací, zapojení zainteresovaných stran, výběr témat a role sítí a vědecké diplomacie.
(Pokračování textu…) -
Excelence: chybějící základ české výzkumné politiky
Excelence patří k nejfrekventovanějším výrazům v českých strategických dokumentech pro výzkum, vývoj a inovace. Přesto není nikde jednoznačně popsána. V praxi tak funguje jako prázdný pojem, který si různí aktéři vykládají rozdílně. Tvůrci politik, poskytovatelé i výzkumníci tak operují s různými představami o tom, co má být podporováno, rozvíjeno a hodnoceno. Bez jasné definice není možné nastavit konzistentní hodnoticí rámce ani posoudit účinnost veřejných investic, jak je diskutováno v novém Policy Briefu.
(Pokračování textu…)
