Jak rozlišit skutečně integrovaný výzkum od pouhého „víceoborového“ souběhu? A jak nastavit nástroje podpory tak, aby interdisciplinarita a transdisciplinarita nebyly jen formální nálepkou, ale reálným zdrojem inovačního potenciálu? Studie připravená pro Technologickou agenturu ČR nabízí konceptuální rámec, zahraniční srovnání i konkrétní doporučení pro program SIGMA.
Klíčový nástroj řešení komplexních společenských výzev
Studie autorů Ondřeje Daniela z Technologického centra Praha a Marcela Krause z TAH – Centre for Innovations in Technology, Art, and Humanities, ukazuje, že interdisciplinární (IDR) a transdisciplinární výzkum (TDR) představuje klíčový nástroj pro řešení komplexních společenských výzev, které nelze adekvátně uchopit v rámci jedné disciplíny. Klimatická změna, digitalizace, geopolitické proměny či demografický vývoj vyžadují integraci technických, společenských, ekonomických i etických perspektiv.
Studie ukazuje, že rozdíl mezi multidisciplinaritou a skutečnou interdisciplinaritou spočívá v míře integrace: nestačí paralelní příspěvky jednotlivých oborů, rozhodující je společné rámování problému, průběžná syntéza poznatků a vytváření nového, hybridního poznání. U transdisciplinarity se navíc přidává systematické zapojení neakademických aktérů a koprodukce znalostí směřující k praktickému dopadu.
Co se osvědčilo v zahraničí?
Analýza zahraniční praxe – od irského modelu po rakouské a švýcarské programy – potvrzuje, že kvalita IDR/TDR není dána složením týmu, ale způsobem spolupráce. Osvědčují se víceúrovňové modely podpory kombinující přípravné fáze (seed funding), dvoufázové hodnocení a explicitní posuzování kvality integrace. Klíčovým faktorem je také role společenských, humanitních a uměleckých oborů, které nesmí být redukovány na doplňkovou funkci, ale mají být strukturální součástí jádra projektů. Hodnoticí mechanismy musí rozlišovat mezi vědeckou kvalitou a kvalitou spolupráce jako samostatnými dimenzemi a reflektovat specifika procesní práce, učení a facilitace.
Empirická část založená na fokusní skupině českých výzkumníků a hodnotitelů dokládá, že motivace k víceoborové spolupráci je silná, avšak naráží na strukturální i kulturní bariéry – od disciplinárně nastavených panelů přes nedostatek času na budování vztahů až po riziko povrchního zapojení některých oborů. Studie proto doporučuje zavést cílené nástroje: přípravné granty, delší časové horizonty, flexibilnější rozpočty, školení hodnotitelů a jasná kritéria pro hodnocení kvality integrace. Text tak poskytuje konkrétní podklady pro pilotní ověření těchto principů v programu SIGMA i pro širší systémovou debatu o podpoře IDR/TDR v českém výzkumném a inovačním systému.
Celá studie je k dispozici v repozitáři Zenodo.
Odborný garant analýzy
Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D.
email: daniel@tc.cz
Oddělení strategických studií TC Praha
Analytik pro výzkum, vývoj a inovace se zaměřením na Evropský výzkumný prostor a společenské a humanitní vědy
