Otevřená věda v Česku potřebuje stabilní systém, nikoliv jen dočasné projekty

Otevřený přístup k výsledkům výzkumu a FAIR správa výzkumných dat se v českém výzkumném prostředí postupně stávají důležitou součástí debat o kvalitě, transparentnosti a mezinárodní konkurenceschopnosti vědy. Nová studie Technologického centra Praha však ukazuje, že dosavadní rozvoj otevřené vědy v Česku je stále výrazně závislý na časově omezených projektech, dílčích iniciativách a nerovnoměrně rozvinutých kapacitách jednotlivých institucí.

Studie Otevřená věda v České republice: potenciál, bariéry a směry dalšího rozvoje hodnotí současný stav otevřené vědy a FAIR správy výzkumných dat v České republice a identifikuje hlavní bariéry i příležitosti jejich dalšího rozvoje, zejména s výhledem na období po roce 2028. Vychází z kombinace kvalitativních a kvantitativních metod, včetně analýzy evropských a národních politik, dotazníkových šetření mezi výzkumníky, pracovníky podpory otevřené vědy a zástupci vedení výzkumných organizací, rozhovorů s klíčovými aktéry a závěrečné SWOT analýzy. 

Jedním z hlavních zjištění je, že český systém otevřené vědy se nachází ve fázi přechodu od projektově orientovaného rozvoje k potřebě stabilního systémového ukotvení. V posledních letech vznikla řada důležitých nástrojů, metodik, podpůrných služeb a infrastruktur. Tyto aktivity však byly často financovány jako časově omezené projekty, což vytváří riziko jejich omezené udržitelnosti. Pokud mají výzkumníci dlouhodobě naplňovat požadavky na otevřený přístup, kvalitní správu dat a FAIR principy, musí mít k dispozici stabilní služby, jasná pravidla a odbornou podporu. 

Významnou překážkou zůstává nerovnoměrná připravenost výzkumných organizací. Zatímco některé instituce již disponují rozvinutými službami, metodickou podporou a specializovanými rolemi, například v oblasti data stewardshipu, jiné řeší otevřenou vědu spíše ad hoc a bez dostatečného personálního či finančního zajištění. V praxi se tak část odpovědnosti přenáší přímo na výzkumníky, pro které se otevřená věda může jevit jako další administrativní povinnost, nikoli jako přirozená součást kvalitního výzkumu. Studie proto zdůrazňuje potřebu posílit odborné kapacity podpory, zejména v oblasti správy výzkumných dat, právního a metodického poradenství a repozitářových služeb. 

Další důležitou oblastí je otevřený přístup k vědeckým publikacím. Studie upozorňuje na přetrvávající závislost publikačního systému na velkých komerčních vydavatelích, rostoucí náklady za publikační poplatky a úzké propojení publikační praxe se systémem hodnocení výzkumu. Autoři proto doporučují aktivnější řízení nákladů na otevřené publikování, transparentnější sledování výdajů, posílení vyjednávací pozice vůči vydavatelům a podporu alternativních modelů otevřeného publikování, včetně diamond open access, tedy modelu bez poplatků pro autory i čtenáře. 

Rozvoj otevřené vědy zároveň úzce souvisí s hodnocením výzkumu. Studie upozorňuje, že pokud mají být principy otevřené vědy skutečně začleněny do výzkumné praxe, musí být odpovídajícím způsobem zohledněny také v hodnoticích a motivačních mechanismech. Nejde však o mechanické hodnocení míry otevřenosti jednotlivých výstupů. Důležité je sledovat, zda instituce vytvářejí podmínky pro odpovědnou otevřenost: dostupnou podporu, infrastrukturu, odborné kapacity, právní a bezpečnostní rámce a vhodné školení. U výzkumných dat, softwaru a dalších výstupů má být důraz kladen především na kvalitní správu, dokumentaci, transparentnost a možnost ověření či opětovného využití tam, kde je to věcně a právně možné. 

Studie také připomíná, že otevřená věda neznamená bezpodmínečné zveřejňování všech výstupů a dat. Klíčový je princip „as open as possible, as closed as necessary“, tedy co nejotevřeněji, ale s ohledem na právní, etická, bezpečnostní či jiná legitimní omezení. Odpovědná otevřenost proto vyžaduje jasnější metodické, právní a bezpečnostní vedení, aby výzkumníci i instituce dokázali správně rozhodovat, co lze sdílet, za jakých podmínek a jakým způsobem. 

Pro další rozvoj otevřené vědy v Česku bude podle studie zásadní zejména příprava národní strategie pro období po roce 2028, zavedení stabilního a víceletého financování klíčových služeb, definování minimálního institucionálního standardu podpory, rozvoj federovaného a interoperabilního ekosystému infrastruktur a lepší provázání otevřené vědy s hodnocením výzkumu. Cílem není přidávat výzkumníkům další administrativu, ale vytvořit prostředí, ve kterém budou otevřený přístup, FAIR správa dat a odpovědné sdílení výzkumných výstupů běžnou a funkční součástí vědecké práce. 

Studie včetně všech příloh je k dispozici v repozitáři Zenodo.