Současný český systém financování výzkumu, vývoje a inovací naráží na své limity a není připraven čelit výzvám příštích let. Podle nového Policy Briefu Technologického centra Praha, který vychází z výstupů konference SCI-PO 2025, nestačí drobné úpravy stávajících nástrojů. Aby Česká republika dokázala obstát v globální technologické konkurenci a udržela si inovační potenciál, je nutná strukturální transformace celého systému.
Zásadní změnu si vynucuje několik faktorů. Veřejné finance se dostávají pod tlak v důsledku rostoucích nároků na financování sociálního systému, zdravotnictví a vnější i vnitřní bezpečnosti. Po roce 2027 se navíc očekává snížení objemu evropských fondů, které v posledních letech tvořily až deset procent celkových výdajů na vědu a výzkum v Česku. Tyto prostředky, využívané především na velké infrastrukturní projekty, bude nutné postupně nahradit posílením národního financování a větším zapojením soukromého kapitálu. Český systém je navíc roztříštěný, rozmělněný mezi desítky poskytovatelů a organizací a často financuje instituce, které dlouhodobě nedosahují potřebné úrovně. Výsledkem je nízká efektivita, slabá koordinace a závislost na externích zdrojích.
Čtyři zásadní klíčové oblasti pro dlouhodobě stabilní, otevřený a výkonný inovační systém
Policy Brief proto navrhuje nový rámec založený na čtyřech pilířích. Prvním je vytvoření společné vize a účinného strategického řízení, které zajistí stabilní a dlouhodobě předvídatelné prostředí pro investice. Druhým je optimalizace a koncentrace zdrojů, tedy odklon od plošného rozdělování financí směrem k excelentním institucím a jasně vymezeným národním prioritám. Třetím pilířem je diverzifikace financování a mobilizace soukromého kapitálu prostřednictvím návratných a hybridních nástrojů, venture kapitálu či aktivní role státu jako prvního zákazníka. Čtvrtým pilířem pak hlubší integrace do evropského rámce, zejména aktivnější zapojení do programů Horizon Europe a příprava na změny víceletého finančního rámce EU po roce 2027.
„Nastal čas změnit způsob, jakým přistupujeme k financování vědy a inovací. Nestačí jen rozdělovat peníze, musíme vybudovat systém, který bude efektivní, otevřený a schopný mobilizovat i soukromé zdroje. Pokud promarníme příležitost, hrozí odchod talentů, nevyužitá infrastruktura a ztráta konkurenceschopnosti,“ uvádí Petra Solská z Oddělení strategických studií Technologického centra Praha.
Důraz na Národní inovační strategii
Dokument zdůrazňuje také nutnost nového institucionálního rámce, který by ukotvil jasné kompetence a umožnil systematické řízení. Doporučuje schválit národní inovační vizi jako meziresortní strategii, zaměřit se na tři až pět technologických priorit s globálním přesahem a vytvořit prostředí, které bude odměňovat výsledky a tolerovat řízené riziko. Systém má být více otevřený pro špičkové talenty ze zahraničí a motivovat mladé vědce k návratu. Zároveň je třeba zásadně posílit transfer znalostí a komercializaci výsledků, aby se český výzkum více promítal do praktických inovací a nových podnikatelských příležitostí.
Autoři varují, že pokud se systém nezmění, bude se s ústupem evropských zdrojů prohlubovat investiční mezera, udržování roztříštěného systému se prodraží a talenty budou odcházet do zahraničí. Naopak včasná a promyšlená transformace může vytvořit prostředí, které zajistí stabilní financování, posílí důvěru firem i výzkumníků a přinese Česku mezinárodní reputaci v oblasti špičkové vědy a inovací.
Policy Brief Udržitelné financování po roce 2027 ke stažení
Policy Brief Udržitelné financování po roce 2027
PB-Udrzitelne-financovani-pro-roce-2027