Po roce 2027 klesne objem evropských prostředků na operační programy zhruba na polovinu. Současný model silně založený na dotacích tak dlouhodobě neudrží výzkumné, vývojové a inovační aktivity. Nová studie TC Praha identifikuje návratné finanční nástroje – úvěry, záruky, kapitálové vstupy či hybridní modely – jako klíč k udržitelnosti, mobilizaci soukromých investic a efektivnějšímu využívání veřejných prostředků.
Proč budou návratné nástroje nezbytné?
Finanční nástroje umožňují opětovné využití vložených zdrojů (revolvingový efekt), sdílení rizika se soukromým sektorem a vyšší kvalitu podpořených projektů díky nutnosti prokázat ekonomickou udržitelnost. Zkušenosti OECD ukazují, že kombinace dotací a návratných forem podpory přináší vyšší dopad veřejných investic – zejména u inovativních firem, technologických start-upů a projektů transferu technologií.
Tři oblasti, kde finanční nástroje mohou přinést největší efekt:
- Rozvoj lidského kapitálu a excelence ve výzkumu (včetně infrastruktury)
- Propojování výzkumu a praxe – transfer technologií, rozvoj spin-offů, pilotní linky
- Transformační kapacity inovačního systému – digitalizace, nové obory, strategické technologie
Dnes je využití návratných nástrojů v ČR nízké – trh je roztříštěný, instituce nemají zkušenosti a dotační model často nepodmiňuje ekonomické uvažování ani zapojení soukromého kapitálu.
Studie doporučuje širší využití následujících nástrojů
- Úvěrů a zvýhodněných půjček pro aplikovaný výzkum, infrastrukturu, rozvoj laboratoří nebo bridging finance
- Záručních schémat pro inovující podniky s nedostatkem zajištění
- Kapitálových vstupů a seed/venture fondů pro start-upy a spin-offy s vysokým růstovým potenciálem
- Hybridních modelů kombinujících dotaci a úvěr (např. úvěr s částečným odpuštěním jistiny při splnění milníků)
Kombinace grantů a finančních nástrojů je podle studie nejefektivnější, zejména ve fázi komercializace výsledků výzkumu.
Co musí Česko udělat pro úspěšnou implementaci finančních nástrojů po roce 2027
- rozšířit portfolio finančních nástrojů a nastavit jejich jasné zaměření,
- posílit organizační a odborné kapacity – zejména u Národní rozvojové banky (NRB) a Národní rozvojové investiční,
- zavést jednotnou „one-stop-shop“ platformu pro žadatele o kombinované financování,
- spustit pilotní programy ve spolupráci s bankami, investory a výzkumnými organizacemi,
- zajistit právní rámec pro širší zapojení soukromého kapitálu (např. u spin-offů, PPP projektů na výzkumné infrastruktury).
Vedle finančních nástrojů může financování výzkumu podpořit také:
- veřejno-soukromé partnerství (PPP) na velké infrastruktury nebo centra excelence,
- impact investing a filantropie,
- strategická firemní partnerství a long-term research programmes.
Tyto zdroje mohou významně doplnit veřejné financování, zejména u projektů s vysokým společenským přínosem.
Co funguje jinde: inspirace ze světových inovačních lídrů
Z přílohy zaměřené na zahraniční inspiraci je zřejmé, že nejlepší inovační ekonomiky pracují s kombinací více typů nástrojů, přičemž návratné formy financování hrají zásadní roli.
Švýcarsko: excelence, ale také strategické investice
Švýcarsko má robustní grantový systém, ale zároveň pracuje s půjčkami a investičními nástroji přes agenturu Innosuisse. Důraz je na excelenci a dlouhodobou udržitelnost. Vědecká diplomacie a strategické partnerství se zahraničím jsou nedílnou součástí.
Singapur: řízený a cílený model
Singapur propojuje státní investiční fondy Temasek a EDBI s programem Startup SG Equity, který umožňuje státu spolufinancovat rizikové projekty společně se soukromými investory. Model je vysoce efektivní a vede k rychlému růstu deep-tech firem.
USA: spojení grantů, misí a investic
Vedle grantů agentur jako National Science Foundation fungují investiční programy Small Business Innovation Research a Small Business Technology Transfer. Ty vytvářejí prostředí, kde jsou veřejné prostředky klíčovým katalyzátorem skutečných tržních inovací.
Jižní Korea: investiční stát
Instituce jako Korea Venture Investment Corporation či Korea Technology Finance Corporation poskytují garance, investice i kapitálové vstupy. Výsledkem je rychlý růst technologických firem a vysoké objemy soukromých investic do výzkumu.
Švédsko, Finsko, Nizozemsko
Tyto země ukazují, že návratné nástroje mohou být začleněny i do menších ekonomik. Často pracují s fondy fondů, návratnými půjčkami splatnými podle úspěchu, ko-investičními mechanismy či podporou regionálních inovačních klastrů.
Společný jmenovatel: návratné nástroje přinášejí do systému disciplínu, rychlost a větší inovační odvahu. A také motivují příjemce k výsledkům, které mají skutečný ekonomický dopad.
Závěr
Moderní inovace vyžadují moderní financování. Pokud chce Česko obstát v konkurenci států, které investují do rychlosti, flexibility a vysoké ambice, musí zásadně změnit svůj přístup. Dominance dotací je historický model, svět mezitím přešel k nástrojům, které dokážou z veřejných prostředků vytvořit skutečnou ekonomickou hodnotu. Země jako Švýcarsko, Singapur, USA či Jižní Korea ukazují, že kombinace grantů a návratných nástrojů dokáže vybudovat silné inovační ekosystémy. Česko má všechny předpoklady k tomu, aby bylo úspěšné, jen potřebuje systém, který podporuje odvahu, rychlost a komercializaci, nikoliv administrativu, rigiditu a pomalé cykly dotačních výzev.
Analýza forem finančních nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací
Příloha 1 Doplňkové oblasti s potenciálem pro aplikaci FN
Příloha 2 Inspirace ze zahraničí
