Mezinárodní dotazníkové šetření mezi držiteli grantů Evropské rady pro výzkum (ERC) přináší nový pohled na motivace, bariéry i podmínky, které provázejí vznik a realizaci špičkových výzkumných projektů. Studie založená na odpovědích vědců z řady evropských zemí ukazuje, jaké faktory stojí za úspěchem v tomto mimořádně konkurenčním programu a jakou roli hraje institucionální prostředí.
V roce 2025 realizoval Národní vzdělávací fond mezinárodní dotazníkové šetření mezi držiteli ERC grantů. Výsledkem je unikátní datový soubor zachycující zkušenosti špičkových vědců s přípravou a realizací projektů v jednom z nejprestižnějších evropských grantových programů. Studie představuje první souhrnné zpracování těchto dat a nabízí základní přehled hlavních zjištění napříč zapojenými zeměmi.
Dotazník se zaměřil na několik klíčových oblastí: vznik samotné myšlenky podat ERC projekt, osobní motivace vědců, dostupnou podporu při přípravě žádosti, faktory úspěchu i obtíže, které vědci v průběhu grantového procesu zažívají. Šetření se zároveň snaží zachytit širší kontext národních systémů podpory výzkumu a jejich vztah k ERC prostředí. Výsledky tak poskytují analytický rámec pro interpretaci zkušeností výzkumníků ve vztahu k institucionálním kapacitám a podpůrným mechanismům v evropské vědě.
Získání grantu je pouze počátkem práce
Analýza ukazuje, že získání ERC grantu je pouze začátkem náročné fáze projektu. Hlavní řešitelé často kombinují několik rolí zároveň – od vedení výzkumného týmu přes strategické řízení projektu až po administrativní agendu. Nejvýraznějším problémem, který respondenti uvádějí, je vysoká pracovní zátěž spojená s rolí hlavního řešitele. Další významnou výzvou je nábor a udržení kvalifikovaných členů týmu a také různá míra institucionální podpory v jednotlivých zemích.
Výsledky rovněž naznačují, že institucionální prostředí hraje při realizaci ERC projektů významnou roli. Vedle kvality infrastruktury a administrativního zázemí mohou vědcům práci komplikovat například rigidní interní pravidla nebo omezená flexibilita při využívání finančních prostředků. V některých zemích se navíc objevují i psychosociální aspekty spojené s vysokou mírou stresu či vyhoření, které doprovázejí řízení velkých výzkumných projektů.
Největší výzvy při realizaci ERC projektu
Autoři studie zdůrazňují, že vzhledem k různorodosti evropských systémů výzkumu a vývoje je nutné obecné závěry interpretovat opatrně. Přesto však šetření poskytuje cenný vhled do postojů a zkušeností vědců, které spojuje úspěch v ERC programu. Získaná data budou dále využita v navazujících analýzách, včetně plánované studie porovnávající zkušenosti českých vědců s praxí v úspěšnějších evropských zemích.
Studie je k dispozici v repozitáři Zenodo
Analýzu odborně zpracovali:
Mgr. Zdeňka Šímová, Mgr. Markéta Tučková, Mgr. Martin Spurný
Národní vzdělávací fond, o.p.s.
Opletalova 25, 110 00 Praha 1
Web: www.nvf.cz
